PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Předpokládám, že nejsem sám, komu spojení pojmů „Německo“ a „post-rock“ nahání hrůzu. Samozřejmě, že existují výjimky potvrzující pravidlo. Koneckonců si stačí vzpomenout na předloňské příjemné album „Reverie“, jež mají na svědomí zasnění DATURAH. Ani před jejich krajany LONG DISTANCE CALLING , pocházejícími z města Münster, není potřeba brát nohy na ramena. Není příliš pravděpodobné, že jejich snaha vzbudí mnoho bezmezného nadšení, ovšem ani pocit spokojenosti nad solidně vyvedenou žánrovou nahrávkou není určitě málo.
K tomuto tvrzení opravňuje celkově zdařilé provedení šestiskladbového alba „Avoid The Light“, které se především konzervativně drží v liniích „měkčí“ post-rockové větve. Delší stopáž jednotlivých skladeb už tak trochu prozrazuje, že půjde především o rozjímavější hudební záležitost, ve které hrají prim poloakustické kytary s podporou klávesových nástrojů. S výjimkou jedné písně se jedná o ryze instrumentální hudbu s patrným důrazem na náladotvorný prvek. Tedy vše v intencích post-rockového žánru tak, jak se vyvinul během posledních pár let. Už od prvních tónů úvodní skladby dávají Němci najevo, že se i přes některé náznaky nehodlají pouštět do zdolávání stylotvorných výzev. „Apparitions“ je typickým představitelem kompozice s ospalou atmosférou, jež je tvořena jemným kytarovým vybrnkáváním, jednoduchým rytmem a typickým vyvrcholením v podobě nástupu elektrických kytar.
Skupině rozhodně nechybí schopnost sestavit posluchačsky příjemné post-rockové skladby, ani cit pro melancholii a gradaci. Jediným, a to dost podstatným nedostatkem je však jejich přílišná upjatost a menší odvaha k razantnímu rozletu. Přitom potenciál k němu rozhodně nepostrádají. To dokazují například ve výborné „Black Paper Planes“, jež na albu nese pořadové číslo dva. Razantní kytarový úvod přechází v jemnější prostřední část vyplněnou jednoduchou klávesovou linkou a podmanivou melodií, během jejíhož poslechu stačí jen zavřít oči a nechat se unášet. Prakticky každá ze sexteta skladeb, tu více, tu méně, splňuje kvalitativní nároky kladené na nadprůměrnou post-rockovou kompozici, ale do nejvyšší ligy LONG DISTANCE CALLING stále chybí větší důraz na osobitost a schopnost vymanit se z pevné svěrací kazajky dobrého žánrového standardu.
Za jednu z možných cest by se dala považovat vyvedená balada „The Nearing Grave“, jež jako jediná na nahrávce disponuje vokální složkou. Hlas Jonase Renkseho (KATATONIA) je rozhodně dostatečně výrazným prvkem schopným oživit i méně povedené skladby, avšak v tomto případě je skvěle sladěná hudební i pěvecká část. Problém je ovšem ten, že píseň více než LONG DISTANCE CALLING připomene kousek, jež se nevešel na některé z posledních alb Renkseho domovské kapely. Nepochybně chytlavá a podmanivá záležitost je příjemným oživením v závěru už lehce nudícího alba, ale o další budoucnosti německé kapely toho nejspíš mnoho neprozradí.
„Avoid The Light“ je příkladem nahrávky, na níž se názory mohou diametrálně lišit od úplného odmítnutí, až po nadšené příjetí. Hodně záleží na pohledu na post-rock jako takový, respektive na jeho podobu, jak jí během posledních let formovaly řady a řady kapel snažících se naskočit do dobře rozjetého vlaku. LONG DISTANCE CALLING však rozhodně nepatří k těm, kteří by se zoufale drželi posledního vagónu, ale do první třídy jim také ještě leccos chybí. Nemám však důvod nevěřit, že nejsou na dobré cestě.
Příjemná post-rocková nahrávka, která však svůj žánr nijak výrazně neobohacuje.
7 / 10
1. Apparitions
2. Black Paper Planes
3. 359°
4. I Know You, Stanley Milgram
5. The Nearing Grave (feat. Jonas Renkse)
6. Sundown Highway
Eraser (2022)
Ghost (EP) (2021)
How Do We Want To Live? (2020)
STUMMFILM - Live From Hamburg (2019)
Boundless (2018)
TRIPS (2016)
The Flood Inside (2013)
Long Distance Calling (2011)
Avoid The Light (2009)
090208 (split with LEECH) (2008)
Satellite Bay (2007)
dmnstrtn (2006)
Vydáno: 2009
Vydavatel: Superball Music
Stopáž: 54:54
Post rock mám rád, nejraději Callisto, Isis, Cult of Luna ... Tohle album je moc příjemný, zklidní to po bouři, kterou si dám předtím. Pro možnou inspiraci - momentálně mi hraje Ansur a jejich Warring Factions.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.